Modlitba.cz
Odkazy

Přihlaště se >

Nově přidané
Pane bože vyslyš mé modlitby a přání!
Pane všemohoucí bože kdy...
Modlitba k svatému Janu od Kříže
Svatý Jene od Kříže ...
Pane ty jsi světlo věčné!
Pane ježíši, ty jsi svě...
Pane ježíši mám tě rád prosím pomoz mi!
Pane ježíši miluji tě z...
O Boze, celou tuto noc
O Boze, celou tuto noc, za...


Katalog modliteb

Vyhledávání v katalogu
Přidat modlitbu do katalogu >
Aktuální kategorie:

Modlitba křížové cesty (Via dolorosa)

Kriste, Spasiteli a Vykupiteli, otvírám své srdce, abych uvažovalo tvém přesvatém umučení. Chtěl bych, aby se mě hluboce dotklo to, co jsi musel vytrpět, a abych přitom nezapomínal, kvůli komu jsi to vytrpěl. Stůj při mně, abych kajícím a vděčným srdcem přemáhal svou lhostejnost. Abych s odhodláním prodléval v blízkosti tvého utrpení plného spásy.

I. Odsouzení
Často mě napadá: Vždyť já od tebe, Kriste, vůbec nic nežádám, včetně té tvé tíživě doléhající lásky a tajemné obavy o záchranu všech lidí. Copak mám tolik síly, abych ti pomohl vymanit se z přediva zrádných činů obkličujících tvůj přesvatý život? Ale ty stále stojíš před mým soudem. Jsi v mé moci. Právě proto poznávám lásku, dobro, život...

II. Přijetí kříže
Kříž je let ptáka, naše rozprostřené ruce nebo tvář: linie nosu se protíná s linií očí. Nelze žít bez jednoty s tímto znamením spásy. Čím víc se přimkneme k Ukřižovanému, tím si budeme ve své ubohosti a lidském utrpení bližší, navzájem potřebnější. Věřte tomu!

III. Vyčerpání a pád
Pokouším se představit si bolest zmučeného Ježíšova těla, když klesá pod tíhou dřeva kříže. Vím, byl jsem vyhnán z ráje a od té chvíle mě neopouští náklonnost ke hříchu. Pane, proto prosím: sešli sílu pokory, abych mohl povstat po pádu, žít obklopen tvou péčí.

IV. Matka
Stojí tu teď spolu. Proč se nebesa nezřítí na zem?- Kdyby tak mohla trpět místo něj. Nést tu tíží. Láska po tom touží. Ale ještě větší láska diskrétně připomíná: Mlčme. Uskutečňuje se spása. Neměli bychom jí překážet. Ať se znamení kříže víc a víc odráží na našich rtech.


V. Šimon z Kyrény
Procházím opodál křížové cesty. Přijme Ježíš mou vynucenou pomoc? Často i navzdory svým sklonům působím dobro. Jaké štěstí a jaká radost. Když se oddávám hříchu, vždycky se objeví posilující blízkost Boha. On mě doprovází.

VI. Veronika
Kde se tu najednou vzala? Nevím. Ale protlačila se hradbou žoldáků střežících - Mistra. Roušku lásky načechrává vítr. Její ruce a oči jsou němé. Pouze odvaha křičí: Štěstí je možné, štěstí je možné!

VII. Samota a pád
Láska působí bolest. Zakoušíme to - silou svých slabostí - všichni. Čas od času se v našem nitru vzedme houževnatý odpor vůči absurditě utrpení. Proč? Jaký to má smysl? Kristus, klesající pod tíhou kříže, nás ujišťuje: Neboj se palčivých otázek, které přinášejí samotu a utrpení. Klesej, neboť zase povstaneš.

VIII. Pláč žen
Když Ježíš nesl svůj kříž, moc toho neviděl. Schýlený, ztýrané tělo, oddělený od reality clonou krve. Když však z jeho ramen sňali dřevo kříže, spatřil několik plačících, naříkajících žen. Kristus věděl, že zanedlouho na ně dopadne bolest z katastrofy rodného Jeruzaléma. Utrpení trvá, i když se dá přebolet... "

IX. Pochybnost
Nejvíc bolí pohrdlivá gesta. Hle, Mesiáš, a neví si rady s tlupou trýznitelů a zločinců. Nechává dopadat rány, sesouvá se k zemi. Kdo tehdy chápal (s výjimkou Matky a nejbližších přátel), že Boží láska je suverénní? Neboj! se ponížení. Je trpělivá, vybízí ke svatosti.


X. Obnažení
Hledíme na Ježíšovu nahotu. Co můžeme dělat? Nejspíš pochopit vlastní životní cestu, která je jiná než krásná, rajská nahota Adamova. Co se stane, až z nás spadnou svršky společenských či církevních hodností, až vyblednou mámidla a tituly? Co pak?

XI. Přibití na kříž
Co bych měl ještě dodávat? Mlčím a modlím se. Budiž mi odpuštěno. Opravdová svoboda umožňuje, že mohu odvážně pohlédnout do tváře tajemství smrti. Spíš přijímám utrpení, než abych se protivil lásce. Ježíš - svědek věčné Boží svobody - mě posiluje v této naději.

XII. Smrt na kříži
Ježíši, zemřel jsi na kříži, abych se dotkl ranní
rosy dne. Abych žil ve vykoupeném světě.

XIU. Mlčení
Všichni už odešli. Nikdo si už nevzpomene na tu trapnou záležitost. Po rozbřesku se ve svatyni a mezi krámky hovořilo o jiných novinkách. Ježíš mlčí. Ano, takto nás vykoupil.

XIV. Cože, Hrob?
Pilát řekl (ale proč?): Hlídejte odsouzence, dávejte na něj dobrý pozor. Obával se snad vítězství lásky nad smrtí? Ne, on si nechtěl připustit porážku. Dal přednost své ideologii, svému štěstí. Mezitím nadešel úsvit velikonočního rána.


Tisk | Poslat kamarádovi | Uložit do PDF
Je tento text závadný? | Našli jste v tomto textu chybu?